Kvě 14, 2019
Kategorie: HISTORIE

Lobotomie mozku a její dopady

Kvě 14, 2019
Kategorie: HISTORIE

Lobotomie je operativní neurochirurgický zákrok, při kterém jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. První lobotomii provedl portugalský lékař António Egas Moniz v roce 1935. Inspiraci získal na neurologickém kongresu v Londýně. Jeho první pacientkou byla třiašedesátiletá žena s těžkými depresemi a paranoidními představami. Zákrok byl proveden injekční stříkačkou s alkoholem, který měl přerušit nervová spojení. Do lebky byly vyvrtány dva malé otvory, kterými byl alkohol vpíchnut. Ženě tento zákrok pomohl zmírnit její příznaky a lobotomie začala být lékaři uznávaným zákrokem. Moniz provedl další experiment s dvaceti pacienty. Čtrnáct z nich pocítilo zlepšení jejich problémů, nebo dokonce úplné vyléčení. Zbylých šest pacientů zůstalo beze změn. V roce 1936 byl pozměněn vstup do lebky. Místo vrtání otvorů se do mozku pronikalo těsně nad oční bulvou přes kost oční jamky. Mezi roky 1936 až 1978 bylo provedeno na 35 tisíc lobotomií. 

Později se zjistilo, že 30% všech operací se neobešlo bez trvalých následků. U některých pacientů se začaly objevovat epileptické záchvaty, prasklé cévy nebo náhlá úmrtí. U většiny pacientů se proměnily projevy jejich osobnosti (útlum, apatie, ztráta životní jiskry). Operaci podstoupila tehdy 23letá Rosemary Kennedyová, sestra prezidenta Spojených států Johna F. Kennedyho. Důvodem k operaci byla přílišná impulsivnost a prostořekost. Z jiskrné mladé ženy se po zákroku stala osoba mentálně na úrovni dvouletého dítěte. Nebyla schopna chodit ani mluvit a pomočovala se. Rodina ji následně odklidila do ústraní. 

Na ukončení léčby lobotomií v celém světě výrazně zapůsobil americký film režiséra Miloše Formana – Přelet nad kukaččím hnízdem.

ZDROJ: internet, email, wikipedia, soc.sítě, pixabay